Okniezek | Pokračování odkazu Járy Cimrmana....

Jára Cimrman je lékem na smrt

 Kdysi v jedné debatě prohlásil Miroslav Horníček na konto dvojice Smoljak, Svěrák, že kdyby nebylo jejich práce, tak by český národ nikdy neznal Járu Cimrmana. Ladislav Smoljak se jakoby smutně usmál a skoro až omluvně pronesl: "No to je sice pravda, ale kdyby nebylo Járy Cimrmana, tak by český národ neznal nás dva."

Tato odpověď jakoby symbolizovala spolupráci těchto dvou českých velikánů, srovnatelných s dnes již legendárním dvojicemi jako Suchý-Šlitr, Voskovec-Werich, Šimek-Grossman. Není pochyb o tom, že humorem této dvojice nepolíbení Češi jsou buďto přílišní ignoratni, aby chápali laskavý a inteligentní humor dvojice Smoljak, Svěrák, nebo ještě hůř.... jsou natolik otupělí dnešními technologiemi, rychlostí světla, zvuku, internetu a dalších, že nevnímají, jaký odkaz českých dějin jim protéká mezi prsty!

Většina z Vás si už asi nevzpomene, kdo jim poprvé ukázal nějakou divadelní hru nebo pustil zvukovou nahrávku na pásku (pro ty, kteří jsou narozením mladšího ročníku, byla to kazeta, která se dávala do kazeťáku). Ale většina v Vás si vybaví, jak jim tento druh humoru ihned přirostl k srdci. Nový druh divadelního představení, kdy se nejprve uskutečnilo "Vědecké symposium" a poté následoval celistvý divadelní kus.

Rovněž není sporu, že některé hlášky již zlidověly natolik, že už si málokdo vybaví, že původ onoho výroku je z her divadla  Járy Cimrmana, příklad za mnohé: "My nesmíme ani naznačit..", "Hledej šmudlo", "Kam se hrabe Bitner, to se nedá srovnat" a mnoho dalších. Tyto hlášky jsou povědomé lidem, kteří nikdy žádnou hru nenavštívili a kteří nemaji nejmenší ponětí, kde sídlí divadlo Járy Cimrmana.

Bylo natočeno mnoho rozhovorů, besed, medailonů a vyřčeno mnoho historek o divadle  Járy Cimrmana. Některé jsou známé - historky o tom, jak byli herci Kašpar, Kotek a Rumleja naverbováni do hereckého souboru jako kulisáci, že Petr Bruckner byl původně v divadle jako oponář a nebo jako byly role po Jana Kašpara (po jeho ochrnutí) psány na tělo a v případě hry Švestka byla pro něj napsána celá hra. Některé už jsou méně známé, jako když byl Pavel Vondruška "odejit" z divadla poté, co prohlásil, že se smrtí L. Smoljaka divadlo končí, nebo jak byl herecký soubor několikrát z vůle "Strany" nucen se přestěhovat, jeho hry zakazovány, figury musely být změněny a v případě hry Lijavec došlo i na změnu názvu hry.

Je však důležité si uvědomit jedno - Smoljak se Svěrákem psali a dělali hry (i filmy) především s lidmi a pro lidi! O popularitě jejich her svědčí nejen to, že sehnal lístky na jakékoli jejich představení není tak snadné, jako si po ránu vyčistit zuby a rovněž i cena nejdražšího lístku Vás nebude stát víc, než víkendový nákup v Kauflandu. Narozdíl od divadla, které se zove Národním, nesedí na vedoucím místě ekonom, který počítá pouze se ziskem. Národní divadlo už dávno není tím, co z něj chtěli mít jeho zakladatelé - není divadlem pro lidi, ale pro politickou - podnikatelskou či sportovní elitu, které nebolí sáhnout do pěněženky pro několik bankovek s tváří TGM a pokud jste movitější, tak dnes již není problém si koupit celé hlediště pro své zaměstnance!!

Touto cestou se naštěstí pánové S+S nikdy nevydali a jejich představení se nehrají pro zisk (to už by se totiž dávno přestěhovali na Strahovský stadion (a i tak by měli vyprodáno) a za lístek si účtovali tolik, kolik stojí rodinné vstupné do ZOO. Představení DJC rozdávají lidem radost více než 50 let a jedinou odměnou hercům vždy byl úsměv. S+S a Čepelka, Weigel, Bruckner, Kašpar a další herci si zajistili něco, po čem marně touží všichni umělci - nalezli lék na smrt a stali se nesmrtelnými!

Zanechali odkaz, který bude žít navěky a pokud máte rádi Česko (a teď není myšlena neuvěřitelně trapná estráda komerční televize) a vše, co je na Česku české, musíte mít rádi "Cimrmany". A až odejde poslední "Cimrman", tak bude se souborem konec a jejich hry (respektive jejich DVD záznamy by měly zdobit filmotéky českých domácností) a rozhodně by se neměl nikdo pokoušet o nahrazování herců, jež svůj život zasvětili zneuznanému českému géniovi, vynálezci, spisovateli, badateli, cestovali, básníkovi Járovi Cimrmanovi. 

Jistě by nikomu nevadilo, kdyby se hry z pera S+S hrály nadále,ale bylo by to jako oživovat legendy a staly by se z nich zombie! Dopadlo by to podobně jako neslavná filmová pokračování filmů Dívka na koštěti, Sněženky a machři a další braky, které zcela znehodnotily původní dílo a staly se terčem posměchu a pohrdání. Toto si slavná a legendární dvojice S+S rozhodně nezaslouží! Zaslouží si potlesk na otevřené scéně!