Komentáře k článku: Vaše žena chce dítě, ale vy se necítíte
milan2: Existuje nějaký důvod být trvale upoután k nějaké ženě, která není matkou mých dědiců?
agent: "Existuje nějaký důvod být trvale upoután k nějaké ženě, která není matkou mých dědiců?"
Třeba proto, že jste spolu celý život zamilovaní - a chcete být spolu i po deseti/dvaceti/třiceti/etc. letech.
Protože je to fajn žena, která vás nepodrazila když jste byl na dně, a která se chová jako žena, atd. atd., stále vás přitahuje a vy jí, a vy ji chcete jako partnerku svého života.
Život je tak trochu nejistý. Matka vašich dědiců se na vás může vyfláknout, mimo jiné. Můžete vsadit partnerství na co chcete: na děti, lásku, sex, cokoli - a cokoli z toho může vyjít i se potentovat. Život nepřečůráte, něco si můžete zvolit, ale vždy potřebujete alespoň ještě kus štěstí a velkou přízeň osudu - jinak vám to nevyjde.
sayonara: Hele, a co takhle třeba na začátku na rovinu říct "Sorry jako, ale děti nikdy/do pěti let/do deseti let nechci"?
agent: "Hele, a co takhle třeba na začátku na rovinu říct "Sorry jako, ale děti nikdy/do pěti let/do deseti let nechci""
Samozřejmě že takový důvod existuje. Protože to, co člověk se ženou chce/nechce dosti závisí také na ženě a na tom jaká je. A to člověk pozná dobře až časem (tedy pozná v rámci možností).
Člověk může být zamilovaný až po uši a chtít i rodinu, ale časem si začne všímat, že ta žena se neumí ani pořádně postarat o domácnost, neumí udržet příjmy/výdaje, pokud vaří tak jsou to špagety s omáčkou s konzervy, a vše je na muži - takže nakonec muž vydělává, vaří, uklízí - a do toho žena přijde s dítětem. Pokud je muž přemýšlející, tak i když to dítě na začátku chtěl, tak děkuje ženě, že mu to sdělila, a rychle sobě či jí sbalí kufr a poroučí se. Ona ta žena mohla také tajně vysadit antikoncepci a dítě si nechat počít bez jeho názoru.
Pak také existují důvody, proč chce dítě, kdy byste měli vzít roha. 1) Je zlatokopka, a chce se uvázat na váš majetek, peníze a pohodlí. 2) Otěhotněla s jiným, kdo je flink/alkoholik/milenec, případně na grupen sexu ani neví s kým, a nutně potřebuje rychle najít tátu, kasičku a staratele - tedy hejla a vola. 3) Považuje dítě za hračku (silně doporučuji podívat se, jak se žena stará třeba o psa delší dobu) - a není schopna se soustavně o něco/někoho starat.
Také je třeba nemít dítě s ženou, která nedokáže udržet věrnost.
A tisíce dalších případů.
Pokud si chlap zvolí ženu, kterou rodiče nic nenaučili a nevychovali, pak celá starost a odpovědnost bude na něm. Ženy jsou více méně takové, co dostali od rodičů. Pokud nic - jste masochisté, pokud do toho jdete, a své si vytrpíte. Půjdete rovnou do ráje.
Pokud je maminka ženy několikrát rozvedená, asi ani váš vztah dlouho nevydrží. Pokud je v rodině maminky otec páté kolo u vozu, a maminka ho ignoruje, vytírá si s ním zadek, nebo ho zesměšňuje a považuje za impotenta, apod. - totéž bude po krátké době úděl muže, který si něco začne s dcerou. Špatný/chybějící vzor v rodině nepřekoná skoro nikdo.
Rychle je třeba zdrhnout od hysterku nebo lenivé či sebestředné holky. Moderní výchova nahrává spíše tomu přestěhovat se někam, kde jsou ještě rodiny v pořádku.
agent: Když už jsem se rozepsal, v posledních letech se velice rozmáhají mamánci v ženské podobě. Maminka má dceru jako nejlepší kamarádku - tedy neexistují přirozené role v rodině. Taková dcera je spíše psychická pomoc pro matku, která si tím saturuje potřebu kamarádky a vrby, než aby matka dceři dala potřebné dovednosti do vlastního života.
Mamánků-žen je mnohem více, než mamánků-kluků, nepíše se o nich, protože do ženských časopisů se píše o ženách jen pochvaly, a partnerství s nimi není fakticky dost dobře možné. Spolehlivě myslí jen na sebe, a spolehlivě rozmlátí rodinu muži i dětem.
Matou, protože maminka je často naučila starat se o domácnost, často i velice dobře vařit. Ale role v rodině jsou pomotané, a jen velice těžko budou správné i v partnerství dceři. Rodič není na prvním místě kamarád, rodič je v první řadě rodič a pak teprve případně něco jiného.
Často je žena citově navázána na matku, a partner je pro ni jen býk a kasička. Často si s matkou volá, všechno s ní řeší (nikoli s partnerem), a všechny rozhodující věci v partnerství probíhá a rozhoduje s matkou. Muž nemá právo cokoli rozhodovat, ale dostává dobrý sex a má to platit a zařizovat. Žena si často není vůbec vědoma toho, že citový vztah s partnerem moc není, protože dostává cit od matky, stejně jako pocit sounáležitosti (pomotání rolí).
Pokud se muž pokusí zlepšit intimitu ve vztahu, je kritizován. Žena o hlubší vztah nestojí, ten má přeci s maminkou! A opět, dělá to nevědomě, vůbec si tento stav neuvědomuje.
Všechno se rozsype v okamžiku, kdy matka je nemocná či umře. Najednou je vše pryč, a chlap je ten nejhorší, protože ji oklamal, a záměrně se ukazoval jiný než je. Žena najednou chce od chlapa to co dostávala od maminky, ale chlap je stále stejný, jako několik let předtím. Takže chlapa odsoudí, zjistí, že se chce rozvést (což občas neřekne přímo, protože jí chlap zajišťoval starosti a dobrý život), a začne se chovat naprosto neřízeně. Je jí vcelku jedno, co muž, co dítě, co okolí,...
wien n: A co takhle, kdyz to dite chce chlap a zenska ne? Nas tady licite jako potomkuchtive zoufalky a pritom je to spis naopak, ze chlapi utikaji od zenskych, ktere deti nechteji. To, ze zrovna ten muj me do toho netlaci, povazuju za velkou kliku. :D
sayonara: Jak tak koukám, vy musíte mít s ženským pokolením nějaké hrozné zkušenosti?
Agent: To, že žena má citový vztah ke své matce a vychází s ní nadprůměrně dobře, ještě neznamená, že ji matka nic nenaučí a že nemůže mít kvalitní a stejně intenzivní vztah se svým partnerem.
V článku uvedené způsoby úniku mi připadají spíš jako pokusy o oddálení ve vztahu, kde není vyjasněné, kdo co chce a nechce.
Pořizovat psa a z toho usuzovat kompetence při péči o potomstvo je pitomost. Jednak ne každý má ke zvířatům vztah jako k dětem, a dále, pokud si pořídíte psa, pravděpodobně vám nevznikne nárok na mateřskou ani jinou dovolenou, takže pes bude beztak celou dobu sám.
Vzory v rodině také nejsou vypovídající. Usuzovat z nich charakter dětí není tak jednoduché a vyžaduje to hlubší psychologické vzdělání než pouhou aplikaci hesla "jaká matka, taká Katka".
Vřele doporučuji začít se pohybovat v nějaké lepší společnosti. Na takové lidi, které tu popisujete, jsem ještě nenarazila.
A poslední zamyšlení: Co je špatného na tom, když se muž podílí na péči o domácnost? Pokud to tedy není takový ten archaický model rodiny, kdy přinese domů dvojnásobnou výplatu a o domácnost se stará žena, která nemá jiný příjem?
agent: "Jak tak koukám, vy musíte mít s ženským pokolením nějaké hrozné zkušenosti?"
Typická ženská reakce na to, když někdo nepíše o ženách jen chválu.
///
"V článku uvedené způsoby úniku mi připadají spíš jako pokusy o oddálení ve vztahu, kde není vyjasněné, kdo co chce a nechce."
S tím naprosto souhlasím. Osobně mi řešení v článku připadala jako nesmyslné hlouposti, která žádným řešením ani nejsou.
///
"Pořizovat psa a z toho usuzovat kompetence při péči o potomstvo je pitomost..."
Pořizovat psa jen kvůli testu je pitomost. Ale pokud pes existuje, velice dobře ukáže, co je v ženě. Jestli žena dokáže vnímat potřeby živého tvora, i jaký druh péče mu věnuje. Ten pes je živý tvor, prochází stejnými fázemi jako dítě, včetně kontaktu, vývoje, potřeby socializace, apod. Pokud psy trochu znáte, ten pes práskne na majitele naprosto všechno. Dokonce i to, jestli starost o ně je vůbec nějaká, nebo je starost pouze automaticky materiální, a x dalších jemností.
///
"Vzory v rodině také nejsou vypovídající. Usuzovat z nich charakter dětí není tak jednoduché a vyžaduje to hlubší psychologické vzdělání než pouhou aplikaci hesla "jaká matka, taká Katka".
Vzory v rodině jsou ty nejvypovídajícnější, co může být. Žena je na 99,9 % zkopíruje i s chlupama. Pokud je muž ovšem nemístný optimista a chce zkusit překonat tento vliv (většinou stejně prohraje), pak je nutné odjet mimo dosah rodu ženy (stovky kilometrů od jejich bydliště) a zajistit naprosto minimální kontakty s nimi. Tak jak je to zvykem v mnoha kulturách, kdy muž prostě ženu odveze daleko od rodného domu.
Nicméně vřele každému muži doporučuji si všímat rodičů ženy a vzthaů v jejich partnerství - většinou muž dostane naprostou kopii toho, v čem žena vyrůstala.
Pokud se žena nevyvede, pak je nešťastný nikoli jen muž, ale také - a to hlavně - nešťastné děti, které budou mít zmrvený život následkem špatné matky a špatného rodinného zázemí. Handicapy jako "chybějící otec", "matkou neuznávaný otec", "matka ignorující potřeby dítěte", "matka ignorující role v rodině", atd. - dává do života depresivní, v životě prohrávající děti. A ty děti pak vychovají své děti stejně.
Špatně vybraná žena zlikviduje několik dalších generací.
Stejně tak by si ženy měly vybrat dobře muže - nicméně špatně vybraný muž má méně destruktivní následky, než špatně vybraná žena - pro rodinu a potomky.
Jen tak mimochodem, jsem vystudovaný psycholog.
///
"Vřele doporučuji začít se pohybovat v nějaké lepší společnosti. Na takové lidi, které tu popisujete, jsem ještě nenarazila."
Další zbytečný ženský útok. Dnešní doba vykresluje ženy jako oběti mužů, společnosti a kdovíčeho ještě - a reálný pohled nakonec odhalí, že ženy nejsou andělé, ale reální lidé - a dokáží konat dobro i zlo jako každý.
///
"Co je špatného na tom, když se muž podílí na péči o domácnost?"
Vůbec nic. Je to naprosto v pořádku.
sayonara: Prosím neoznačujte moje odhady za "typicky ženské reakce", jsou to reakce na zdejší komentáře společnosti. Mezi mými přáteli není žádná zlatokopka ani nikdo, kdo by spal s alkoholiky a flinky, natož pak aby jejich děti házel na slušné hochy. Gruppen sexu také mí přátelé neholdují, alespoň co je mi známo u těch, kteří se mnou o svém sexuálním životě mluví.
Neříkám, že vzory v rodině fungují, ale tvrdit, že se přenášejí matka-dcera, otec-syn, je dost nešťastné zjednodušení. Pokud bych měla analyzovat například konkrétně můj případ, pak jsem z největší části kombinací svého otce a jeho matky, co do charakteru a přístupu ke vztahům, nikoliv 99% kopií svojí matky.
Pak taky opomíjíte to, že někdo si může špatné vzorce chování ve svém okolí uvědomit a vytvořit si vlastní vzorce. Co je na tom těžkého - vidíte, co dělá váš rodič špatně, tak si prostě řeknete "Aha, takhle to nefunguje, tak já to budu dělat jinak, abych nedopadl stejně".
Když píšete, že je třeba ženu izolovat v případě "nevyhovující" rodiny od jejího rodu a zajistit s nimi minimální kontakt, měl byste jako vystudovaný psycholog vědět, že to zavání manipulací. Izolace oběti od rodiny a přátel je prvním krokem k manipulativnímu útoku. A kdo je schopen posoudit, které rodinné schéma je špatné a které ne? Kdo pochází z bezchybně fungující rodiny? Vynechme jasně patologické příklady alkoholiky a gamblery rozvrácených rodin, ale v případě rozvedených rodin nebo těch, kde je dominantnější matka?
agent: "Prosím neoznačujte moje odhady za "typicky ženské reakce""
Nechci nikoho urážet, a rozhodně si žen vážím, stejně jako vás. Nicméně na ne úplnou chválu žen od kohokoli na světě se objeví vždy od žen stejná reakce: 1) máš špatné zkušenost se ženami; 2) nenávidíš ženy; 3) chyba je v tobě.
//
"Neříkám, že vzory v rodině fungují, ale tvrdit, že se přenášejí matka-dcera, otec-syn, je dost nešťastné zjednodušení. Pokud bych měla analyzovat například konkrétně můj případ, pak jsem z největší části kombinací svého otce a jeho matky, co do charakteru a přístupu ke vztahům, nikoliv 99% kopií svojí matky."
Možná vás to překvapí, ale já nenapsal ani slovo o tom, že dcera je kopií své matky. Vkládáte mi do pera něco, co netvrdím. Kdokoli včetně vás se může velice snadno přesvědčit, pokud si mé příspěvky znovu přečtete.
Já jsem pouze napsal, že dcera přenáší vzory z rodiny a jejího fungování. Nic o tom, že si přenáší pouze vzory z matky - to už je váš výmysl.
//
"Pak taky opomíjíte to, že někdo si může špatné vzorce chování ve svém okolí uvědomit a vytvořit si vlastní vzorce."
Může, ale zvyk je železná košile. A tady už nepracuje jen zvyk, ale navíc ještě geny a reflexy upevněné výchovou od útlého dětství. Máte samozřejmě pravdu, ale je to těžší, než vylézt na Mount Everest. Ale přesto se to někdy podaří, a přejme si, aby to bylo častěji.
//
"Izolace oběti od rodiny a přátel je prvním krokem k manipulativnímu útoku."
Zase mi vkládáte, co jsem nenapsal. Nenapsal jsem ani slovo o izolaci od přátel, ba dokonce jsem nenapsal ani slovo o izolaci vůbec.
Kromě toho manipulujete už vy. Představte si, že prvním krokem k útoku a vraždě nožem je setkat se s někým o samotě. Když budete takto argumentovat, za chvíli se tu dozvíme, že když se muž setká se ženou o samotě, je to proto a jen proto, že ji chce zavraždit nožem. Jak jistě víte, setkání se ženou o samotě je prvním krokem k útoku na ní nožem. - Stejná argumentace.
Jakékoli rozhodnutí páru má být svobodné rozhodnutí či dohoda obou z nich. Ať se dohodnou na čemkoli - třeba na místu bydlení.
//
"A kdo je schopen posoudit, které rodinné schéma je špatné a které ne? Kdo pochází z bezchybně fungující rodiny?"
Doufám, že důsledně v životě děláte pouze ta rozhodnutí, ke kterým jste dokonale kompetentní - a žádná jiná.
Mluvíme o osobním výběru a rozhodování ohledně partnera či rodiče budoucích dětí. Ačkoli téměř nikdo na světě není schopen posoudit, zda jeho výběr partnera do života bude dobrý, přesto to všichni dělají.
Nemluvíme tu o znaleckých posudcích, o vědeckých pracech, ale nýbrž o výběru partnera - kterou skoro nikdo neumí, a nikdo není schopen (jak dokazují statistiky rozchodů a rozvodů), ale přesto to skoro každý v životě dělá.
//
"Ale v případě rozvedených rodin nebo těch, kde je dominantnější matka?"
V případě opakovaně rozvedené matky si udělejte statistiky, kolik dcer takových matek je schopno udržet rodinu. Pak namítejte.
O dominantnější matce jsem nemluvil ani slovo. Opět je mi podstrčeno něco, co jsem netvrdil. Matka může být klidně dominantní, a může to být ok. Pokud si jakákoli matka - ať dominantní, submisivní či ve středu - není schopna vážit muže a psychicky kastruje otce: Pak dcera bude s velkou šancí dělat totéž.
Já tu nejsem od toho, abych maloval svět na růžovo. Na lež tu máme média, noviny, televizi, časopisy a různé weby - lže se dostatečně.
sayonara: Nejsou to typicky ženské reakce. Jestli něco, jsou to typicky lidské/humanoidní reakce. Pokud by mi někdo plakal na rameni, že všichni chlapi jsou hajzlové, odpovím mu já i řada mých mužských kamarádů podobně - špatná společnost, špatné místo výběru...
Napsal jste "Nicméně vřele každému muži doporučuji si všímat rodičů ženy a vzthaů v jejich partnerství - většinou muž dostane naprostou kopii toho, v čem žena vyrůstala.", což implikuje, že žena převzala chování své matky, které později aplikuje ve svých vztazích. Kdyby převzala chování svého otce nebo někoho jiného z rodiny, muž logicky nemůže obdržet kopii toho, v čem vyrůstala - kopii partnerství rodičů ženy. Toto si může ověřit každý, kdo zvládá čtení a základy logiky.
Poučit se z chyb blízkých zase tak těžké není. Vyžaduje to jen trochu vůle a kreativity. Možná jsem příliš přísná, ale kdo se vymlouvá na špatné rodinné zázemí a chybějící vzory a svádí na ně svoje problémy ve vlastním životě, je fňukna a slaboch. Stejně tak, pokud se kdokoliv staví do role oběti kohokoliv/čehokoliv.
Ohledně manipulace: Vy mi vkládáte slova do klávesnice, nikoliv já vám. Napsala jsem pouze, že to zavání manipulací, ne to, že každý, kdo odveze ženu stovky kilometrů daleko od jejího rodu (jak se děje v zemích, které jsou dle vás v pořádku), manipulovat chce. Nicméně lze předpokládat, že stovky kilometrů daleko je žena izolovaná nejen od rodiny, ale také od svého rodného města, přátel a dočasně i koníčků, které jsou tam vázané. Pak už může jen doufat, že její milý s ní opravdu nechce manipulovat a má ty nejlepší úmysly. Protože kdyby přece jen chtěl, první krok má za sebou.
A ano, tajně házet cizí dítě na nevinného chlapce je zlé. Pokud chci dítě, nemám k němu vhodného partnera a biologické faktory hrají proti mě, je slušné si pro ono robě dojet na konferenci do zahraničí, postarat se o něj a nepáchat násilí na hodných chlapcích zdejších.
wien n: Hele nepsal jste nahodou driv pod prezdivkou Hamilton? Ten mel uplne stejny nazory.
agent: Pokud je to na mě, tak do včerejška jsem netušil, že tento web existuje. A za pár dní tento web zase opustím, a zase na něho zapomenu.
Mimochodem jsem moc nepochopil, z čeho autor dělá takové drama. Přijde za mnou žena, že chce dítě. Tak se o tom pobavíme. Jako muž vím, zda bych s touto ženou chtěl mít seriózní celoživotní vztah (a tedy i případně dítě). Pokud chci, ale zatím ne: "I já bych chtěl mít s tebou dítě, miláčku, a právě s tebou! Moc doufám, že ho spolu budeme mít, byla by to ta nejkrásnější věc na světě! Ale zatím bych počkal - třeba 1(2) roky." Co je v tom za stres moc nechápu. Pokud s ženou nepočítám, vztah stejně nevydrží tak dlouho, aby otázka o dítěti vůbec padla.
Ve skutečnosti u mě jsme tuto otázku probrali v dlouhodobém vztahu hned na začátku, když jsme začali spolu žít. Nějak na to došla řeč, kolik bychom chtěli dětí, jednou, časem.
Na druhé straně, ženy si zaslouží slušné a empatické chování od mužů. Jsou to krásné bytosti, a mělo by se s nimi jednat co nejlépe. Takže pokud žena chce dítě, či brzy dítě, a moc po tom touží jako součást vztahu - a vy prostě nejbližších 5, 8 či 10 let se chcete jen bavit či cestovat, pak se budete muset smířit s tím, že vaše životní cíle jsou nekompatibilní - a dát ženě volnost. A podobně naopak, pokud muž chce dítě, žena ještě dlouho ne.
Každý by měl také počítat s tím, že každým sexuálním stykem se může stát rodičem. Žádná antikoncepční metoda není na 100 %. Příroda může o rodičovství rychle rozhodnout za pár, rychleji, než by člověk řekl švec. Občas ženy otěhotnění i záměrně, aniž by se druhé strany ptaly. A někdy, velmi zřídka, to tak narafičí i muž bez ptaní se druhé strany.
K článku:
Ženy nemají tendenci ultimáta plnit, ale mají tendenci, že občas přeteče míra, a pak boří mosty a je jim všechno jedno. Zamilovaná žena dokáže snášet lecjaká příkoří, a často velice velice dlouho, ale pokaždé se v ní ztratí kousek lásky, pokud je toho mnoho. A v určité chvíli najednou sama s překvapením zjistí, že už toho chlapa nemiluje, a je jim zcela lhostejný až odporný. Už ho nechtějí, už s ním nepočítají, už nevěří, že jsou zamilované. Prosmutněly se nebo probrečely do posledního zbytku lásky. Už tomu muži nepatří, a muž už ji nevrátí zpátky vůbec nijak. Chlap to často zjistí, až když je pozdě.
V posledním odstavci článku autor ukazuje, že nezná moc ženy. Ona Denisa by na to samozřejmě nešla tak přímo, jak si představuje. Ale použil své ženské zbraně a toho, že zvláště mladý muž myslí více penisem, než mozkem. Muži ovšem žijí v blahé nevědomosti, a na tyto fígle žen přijdou nejdříve ve 30 (ti bystřejší), ti hloupější nikdy.